Pacientů s poruchami příjmu potravy v Uherskohradišťské nemocnici přibývá

„Pokud porovnám předchozí léta a současnost, pacientů s těmito diagnózami výrazně přibývá. Na začátku je ale obtížné určit, o jaký problém se vlastně jedná. Musíme totiž nejdříve vyloučit všechna onemocnění, která by přicházela do úvahy, ať už zažívacího traktu nebo třeba poruch štítné žlázy,“ přibližuje problém Jan Petrželka, primář Dětského oddělení Uherskohradišťské nemocnice.

Záludnost onemocnění spočívá především v tom, že si okolí dlouho problému nevšimne. „Takto nemocní lidé jsou opravdu schopní své problémy se stravou dobře skrývat. Jediné, čeho si tak lze po čase všimnout, je fakt, že dítě stručně řečeno neprospívá. U mne v ordinaci se například objevila dívka s bolestmi břicha, postupem času se ukázalo, že problém je ale úplně jinde, než kde ho lékaři původně hledali. Vystopovat, že se něco děje, je tak opravdu velmi náročné,“ říká Ondřej Vávra, psycholog Uherskohradišťské nemocnice.

Základním projevem mentální anorexie je výrazný úbytek na váze, také ale velmi špatná kvalita vlasů nebo nehtů. Může jít i o bolesti hlavy, nízký krevní tlak, bledost v obličeji, zimomřivost, dramatické změny nálad a v neposlední řadě i o ztrátu menstruace. Toto onemocnění postihuje desetkrát častěji dívky, a to v průměru mezi 13. a 20. rokem života. V Uherskohradišťské nemocnici ale nedávno léčili teprve jedenáctiletou dívku. „Naše dcera se narodila o něco dříve a vždycky byla drobnější než její vrstevnice. Moc toho nesnědla a byla stále v pohybu. I proto nikoho nenapadlo, že se za bolestmi břicha skrývá nemoc tak záludná, jako anorexie. Až v nemocnici jsme pochopili, co se děje a že to nevyřeší jen větší porce jídla. Souhlasili jsme se zavedením vyživovací sondy a pustili se do boje,“ uvádí maminka jedné z hospitalizovaných dívek ve svém dopise primáři Petrželkovi. Dopis koncipovala nejen jako poděkování dětskému oddělení, ale především jako upozornění ostatním rodičům na nezbytnost plné spolupráce se zdravotníky.

„Zjistit, proč se to vlastně stalo a co se za tím problémem skrývá, je asi nejdůležitější, zároveň ale také nejtěžší. Příčiny hledáme ve všech oblastech života. Může jít o predispozici, která se spojí s nějakým spouštěcím faktorem. Ten můžeme najít v rodině, ve škole, mnohdy ale třeba i ve sportovním klubu…pacienti se často svěřují s tím, že jim v průběhu vývoje někdo dost necitlivě sdělil, že by měli něco dělat se svou váhou. Měl jsme bohužel i případ, kdy tento necitlivý podnět vzešel od lékařky…,“ přibližuje možné příčiny problému Ondřej Vávra. Podle něj je nejlepší prevencí právě ohleduplná výchova, která v citlivém věku neublíží.

Velký vliv na rozvoj nemoci mají v současné době také média a sociální sítě. Právě tady mladí lidé hledají své vzory, s kterými se pak srovnávají. A mnohdy neobstojí. V souvislosti s těmito fenomény se objevily i specifické typy poruch příjmu potravy. Řeč je o bigorexii, tedy o posedlosti zvyšovat objem svalové hmoty, a také o ortorexii- posedlosti zdravým stravováním a zdravou výživou.

Léčba poruch příjmu potravy je během na dlouhou trať. Prvním krokem je samozřejmě stabilizace tělesné schránky, musí ale následovat také duševní léčba. Mentální anorexie totiž spadá pod psychiatrické diagnózy. „Otázka vyléčení u poruch příjmu potravy je velmi ošemetná, odborníci totiž hovoří o tom, že jde mnohdy o celoživotní diagnózu a celoživotní boj. Tito pacienti se musí prakticky po zbytek života sledovat, onemocnění se totiž může snadno vrátit. Mentální anorexie, která se většinou rozvíjí v mladším věku, totiž často přechází do opačné polohy- mentální bulimie, což je mnohdy případ třeba až vysokoškoláků…,“ doplňuje psycholog.

Uherskohradišťská nemocnice se v letošním Roce dítěte zaměřila i na prevenci těchto nemocí, a to například specializovanými přednáškami, určenými pro základní a střední školy.

Z aktuálních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky vyplývá, že jen v roce 2016 bylo s diagnózou poruchy příjmu potravy hospitalizováno celkem 419 pacientů, v roce 2010 šlo o 363 případů. Ambulantně se pak v roce 2016 s tímto problémem léčilo více než 3500 lidí.