Léčba vysokého krevního tlaku
Arteriální hypertenze (opakované nebo přetrvávající zvýšení krevního tlaku) patří vedle ischemické choroby srdeční k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním. Počet onemocnění hypertenzí výrazně narůstá s věkem. Ve věku nad 50 let tímto onemocněním trpí více než 50% obyvatel.
V posledních 30-ti letech jsme však svědky velkého pokroku v léčbě hypertenze. "Narůstající množství klinických studií dokladuje prospěšnost farmakoterapie v léčbě hypertenze s dopadem na morbiditu a mortalitu. Nicméně nefarmakologická opatření mají zůstat základním pilířem, na které farmakoterapie navazuje. Je nutné, aby pacient a zdravotník věděli, že tato opatření vedou k poklesu zvýšeného krevního tlaku a umožní redukovat farmakologickou léčbu," upřesňuje primář interního oddělení Uherskohradišťské nemocnice MUDr. Vladimír Okénka a doplňuje, že mezi základní rizikové faktory, na které se v nefarmakologické léčbě v UHN zaměřujeme, patří zejména obezita, vysoká spotřeba kuchyňské soli, nedostatečná fyzická aktivita, spotřeba alkoholu, kouření a psychosociální stres.
Kouření a obezita
Kouření vede k akutnímu zvýšení krevního tlaku a tepové frekvence trvající okolo 15 minut po dokouření jedné cigarety. Epidemiologické studie však neprokázaly, že kouření vede přímo k hypertenzi. Zákaz kouření však platí pro každého hypertonika, krevní tlak samo neovlivní, avšak výrazně snižuje riziko ischemické choroby srdeční! Důležitá je také redukce tělesné hmotnosti, která snižuje krevní tlak. "Cílem je dosažení hodnoty BMI 18,5-24,9. U řady pacientů s mírnou hypertenzí může normalizace tělesné hmotnosti vést současně i k normalizaci krevního tlaku," uvádí primář Okénka a dodává: "Pokles tělesné hmotnosti však vykazuje další příznivé účinky na metabolismus cukrů a tuků. Redukce hmotnosti řeší nejen hypertenzi, ale je rovněž velmi účinnou prevencí vzniku diabetu 2. typu."
Omezení soli a alkoholu
V České republice je uváděná spotřeba soli 10-12,6 g na osobu a den. Hypertonici by měli konzumovat výrazně méně soli, její spotřeba by se měla pohybovat mezi 3- 5 g na den. Je ověřeno, že restrikce soli v potravě je následována poklesem krevního tlaku. Dále je prokázáno, že nadměrný přívod soli může být příčinou rezistentní hypertenze, tj. hypertenze, kdy nelze dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku ani kombinací léků, které snižují krevní tlak. Nadměrná konzumace alkoholu je také důležitým rizikovým faktorem hypertenze. "Spotřebu alkoholu u pacientů s hypertenzí je nutné individualizovat. Konzumaci alkoholických nápojů je možné povolit u pacientů, kteří mají vysoký tlak dobře kontrolovaný a nemají další onemocnění, kde je alkohol zakázán. Tolerovaná dávka alkoholu u hypertenze je stanovena na 30 g/den pro muže a 20 g/den pro ženu, ale obecně doporučuji raději volit dávku nižší," komentuje alkohol MUDr. Vladimír Okénka. Jen pro představu - 30g alkoholu je obsaženo přibližně ve 250 ml vína, 720 ml piva nebo 100 ml destilátu.
Zvýšená tělesná aktivita
Zvýšená fyzická aktivita pomáhá nejen při snížení tlaku, ale vede také k redukci tělesné hmotnosti – a s tím opět souvisí nižší tlak. Nejvhodnější formou tělesné aktivity jsou například rychlá chůze trvající 45 minut, 3-5x týdně rovněž jogging, turistika, jízda na kole nebo plavání. U nemocných je však nutné tělesnou aktivitu konzultovat s lékařem a přizpůsobit ji závažnosti hypertenze.
Nefarmakologická léčba je bohužel podceňovaná a řada nemocných, zejména s mírnou hypertenzí, by mohla být léčena ekonomičtěji a účinněji, kdyby více směřovala k nefarmakologické léčbě, zejména ke kontrole hmotnosti, restrikci soli a alkoholu. Je také nutné si uvědomit, že dodržováním výše uvedených opatření u zdravých lidí je možné vznik hypertenze oddálit či v případě vzniku zmírnit průběh.
