středověk

První projevy péče o zdraví veřejnosti se objevují ve středověku. Královské město Uherské Hradiště pečovalo o své přestárlé, zchudlé a churavé občany v rozsahu tehdy obvyklém. Listina z roku 1362 se zmiňuje o špitálu s kaplí svaté Alžběty a hřbitovem pro zemřelé chudé. Vybavení bylo špatné a péče o chudobné stále zanedbávána. Proto kancelář zemského podkomořího nařídila městu v roce 1582, aby ošetřovanci byli opatřeni náležitým pohodlím, slušným oděvem, pokrmy a nápoji.

Pozdější císařské rozhodnutí z roku 1705 nařídilo zpracovat výkaz jmění a příjmů špitálu, aby mohl být opět vybudován. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 se město hlásilo o finanční pomoc špitálu. O nemocnici v Uherském Hradišti při špitále se objevují zprávy až koncem 17. století. V roce 1834 vznikla z tohoto zařízení veřejná nemocnice s patnácti lůžky a výnosem ministerstva v roce 1856 prohlášena za ústav veřejný a všeobecný. Postupem doby však svými rozměry a zařízením nestačila a tak v roce 1876 počalo obecní zastupitelstvo jednat o novostavbě řádné nemocnice.

první polovina 20. století

Za první světové války vznikla v Uherském Hradišti zdravotní stanice pro evakuované z východního bojiště. Kromě patnácti obytných budov a příslušných administrativních a provozních objektů měla stanice vlastní nemocnici. Po skončení války se město ucházelo o tyto budovy pro plánovanou okresní nemocnici. V březnu 1923 postoupilo ministerstvo vnitra zemi Moravskoslezské na deset let zdarma budovy bývalé zdravotní stanice pro vybudování této nemocnice. Provoz zahájila nemocnice v Uherském Hradišti 15. ledna 1924. Za půl roku přijala tři tisíce pacientů a bylo nutné uvažovat o jejím rozšíření a modernizaci. V roce 1925 byl otevřen primariát pro nemoci vnitřní a infekční, v roce 1928 pavilon pro interní oddělení. O prosekturu a oddělení sérologického a bakteriologického výzkumu se nemocnice rozrostla v roce 1930. Po pěti letech výstavby byl roce 1937 otevřen nový infekční pavilon, další rozvoj nemocnice však citelně ovlivnila druhá světová válka.

po II. světové válce

K významným mezníkům poválečného období patří vznik dermatologicko-venerologického oddělení v roce 1947 a ortopedického oddělení. Od roku 1953 začíná pracovat onkologická poradna, nemocnice zahájila odběr krve od dárců uzavřeným systémem a o rok později vznikla nemocniční lékárna. Rok 1954 byl pro nemocnici Uherské Hradiště důležitý i tím, že byla dokončena přístavba ambulantního a operačního traktu k lůžkové části ortopedie, vzniklo samostatné infekční oddělení, oddělení tuberkulózy a respiračních onemocnění a také ústřední laboratoř, nynější oddělení klinické biochemie.

60. léta až přelom století

Rozvoj nemocnice pokračoval i v 60. letech minulého století. Rekonstrukcí bývalého interního pavilonu v období let 1964 až 1966 vzniklo moderní porodnicko-gynekologické oddělení se 114 lůžky. V roce 1967 vzniká samostatné anesteziologicko-resuscitační oddělení. Významnou akcí bylo dokončení přístavby kotelny s úpravnou vody, palivovým hospodářstvím, samostatnou trafostanicí, přečerpávací stanicí a garážemi v roce 1970, stejně jako zahájení provozu oddělení nukleární medicíny. O dva roky později nemocnice dokončila přístavbu ambulantní části chirurgického oddělení a v areálu dostavěla internát zdravotnických pracovníků. Nový pavilon tuberkulózy a respiračních nemocí (TRN) byl dostavěn v roce 1976 a v roce 1983 zahájilo provoz v nových prostorách oddělení nukleární medicíny. Od roku 1991 začalo pracovat dialyzační středisko.

Chod nemocnice v Uherském Hradišti podstatnou měrou ovlivnily povodně v létě 1997. Evakuace pacientů do okolních nemocnic se uskutečnila 12. července. Voda zatopila přízemí budovy ortopedie, archivy v suterénu gynekologie, šatny a tělocvičnu pro nastávající matky. Pod vodou se ocitly také přízemí budovy TRN s tělocvičnou a ambulancí i přízemí interního pavilonu včetně koronární jednotky. Na budovách vznikla škoda za 8,4 miliony Kč, na výměníkových stanicích a inženýrských sítích ve výši 13,850 mil. korun a na vybavení včetně přístrojů za 25,545 milionů Kč. Spodní voda prosákla do sklepních prostor většiny budov. Od 1. srpna byli v nemocnici hospitalizováni pouze pacienti v akutním stavu a 13. srpna zahájila nemocnice plný provoz. Od organizací i drobných dárců obdržela nemocnice finanční, materiální i humanitární pomoc v hodnotě 29 milionů korun. Na opravy budov a znehodnoceného majetku přispěl stát ze státního rozpočtu rovněž 29 miliony Kč. V roce 1998 bylo otevřeno zrekonstruované hematologicko-transfúzní oddělení.

rok 2000 - 2010

Významnou událostí roku 2002 se stala modernizace operačních sálů chirurgického oddělení, k nimž přibyl trakt centrální sterilizace. Rozsáhlou rekonstrukci izolačního pavilonu, do něhož se přestěhovaly dialýza, infekční a dětské oddělení, dokončila nemocnice v roce 2004. Současně skončila i modernizace pavilonu oddělení nukleární medicíny. Zápisem do Obchodního rejstříku 22. září 2005 se nemocnice v Uherském Hradišti z příspěvkové organizace transformovala na akciovou společnost.

Velkým nebezpečím se koncem března 2006 staly opět povodně. Po zkušenostech z roku 1997 zaměstnanci nemocnice vystěhovali všechna pracoviště z přízemí do vyšších pater, nemocnice pracovala v provizorním režimu a byla připravena na okamžitou evakuaci. Pacienty, jejichž zdravotní stav to dovoloval, lékaři propustili do domácího ošetřování, nemocnice přijímala jen akutní případy. Ve středu 29. března večer rozhodlo vedení nemocnice o evakuaci všech pacientů kvůli akutnímu nebezpečí zatopení areálu. Na dvě stě pacientů rozvezly sanitky do okolních nemocnic ve Zlíně, Uherském Brodě, Kroměříži, Hodoníně a Kyjově. Nemocnice obnovila řádný provoz až po deseti dnech.

V květnu 2006 se po rekonstrukci bývalého dětského pavilonu do nových prostor přestěhovalo rehabilitační oddělení a oddělení X z následné péče. V listopadu zahájilo činnost v České republice ojedinělé školicí centrum očních chirurgů COMICS při očním oddělení a byla digitalizována radiodiagnostická pracoviště. Ředitelství nemocnice se ze starých prostor přestěhovalo do nejvyššího patra izolačního pavilonu.

Počátkem roku 2007 uvedla nemocnice Uherské Hradiště do provozu bronchoskopickou věž na plicním oddělení a videogastrofibroskop na chirurgickém oddělení. V dubnu odstartovala projekt Radiačně navigované chirurgie a zakoupila pro něj speciální přístroj C-Trak. Pro oční oddělení pořídila nový oční laser pro léčbu zeleného zákalu. V polovině června se neurologické oddělení přestěhovalo do 2. a 3. patra plicního pavilonu aby uvolnilo prostory k rekonstrukci pro nový porodnicko-gynekologický pavilon. O 14 měsíců později, ve čtvrtek 16. října 2008, se v jeho nových prostorách rozlehl křik prvního novorozence. V prosinci téhož roku uvedla nemocnice na oddělení ARO do provozu špičkový přístroj pro řízení tělesné teploty pacienta.

Novou vyšetřovací jednotku pro vyšetřování malých pacientů na ORL pořídila nemocnice v květnu 2009. Od 18. září je v provozu jako jediný ve Zlínském kraji nový diagnostický přístroj SPECT/CT Philips Precedence, který je významným pomocníkem lékařů z oblastí ortopedie, traumatologie, neurologie, onkologie, endokrinologie, kardiologie a radioterapie. Pomáhá především diagnostikovat nádory, záněty včetně rozpoznání jejich povahy a mapování lymfatických uzlin při nádorových onemocněních.

současnost

V současné době Uherskohradišťská nemocnice zajišťuje ambulantní a lůžkovou péči v základních a specializovaných oborech na osmi odborných pracovištích chirurgických oborů, dvanácti pracovištích interních oborů a na sedmi pracovištích laboratorního komplementu. Za rok ošetří přes milion pacientů v ambulantním provozu, přijme 24 000 hospitalizovaných pacientů a provede 8 500 – 9 000 operací na šesti operačních sálech.

Vize nemocnice „Spokojený pacient + Spokojený zaměstnanec + Hospodaření umožňující rozvoj“ vychází z orientace na spokojeného pacienta, z nabídky dobře vykonávané práce, spolehlivosti personálu, solidnosti osobního a etického přístupu k pacientovi a záruky za provedené zdravotnické výkony. Na prvním místě je kvalita léčebné péče a spokojenost pacientů.

Mezi hodnoty Uherskohradišťské nemocnice patří jistota, spolehlivost, odbornost (akreditace kmenů a specializačního vzdělávání) a zázemí stabilního, prosperujícího zaměstnavatele (záruka jisté práce a zaměstnanecké benefity).

V roce 2021 byla Uherskohradišťská nemocnice jednou z nejzatíženějších nemocnic v České republice, bylo zde hospitalizováno 1500 pacientů s onemocněním covid-19 (z toho přes 270 vyžadovalo akutní intenzivní péči a 224 umělou plicní ventilaci). V roce 2022 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce plicního pavilonu, který doplňuje moderní komplex vzájemně propojených budov a přímo navazuje na centrální objekty chirurgických a interních oborů.

Plánovanou rekonstrukcí objektu „staré“ interny bude dokončen dlouhodobý projekt centralizace zdravotnické péče a zefektivnění prostoru areálu nemocnice.