Dva sedmiletí dobrovolníci dělají radost seniorům
Dobrovolnictví se v Uherskohradišťské nemocnici v poslední době daří. V současnosti dochází pravidelně na jednotlivá oddělení celkem jednadvacet mužů a žen, osm z nich navíc v doprovodu svých psích miláčků. Společně tady stráví v průměru 40 hodin měsíčně, které ukrojí ze svého volného času. Řady dospělých ale v současné době rozšířili i dva bezkonkurenčně nejmladší dobrovolníci, a to žáci druhé třídy z Veselí nad Moravou, Zuzanka a Dáda.
Tito školáci se rozhodli potěšit seniory Zdravotně sociálního střediska, pro které si připravili čtení. Pro první setkání vybrali klasické pohádky. „Obě děti se mezi seniory cítily jako ryby ve vodě, což dokazovala skutečnost, že je sestřička musela kvůli večeřím prakticky vyhnat. Také jejich posluchači očividně pookřáli a mladou bezprostřední společnost si opravdu užívali,“ popsala s úsměvem Tereza Mangl, která má v Uherskohradišťské nemocnici dobrovolníky na starosti. „Chtěli jsme lidem hlavně udělat radost a potěšit je. Hezky jsme si popovídali a odpoledne jsme si moc užili,“ shodují se oba mladí dobrovolníci. Ve svých návštěvách plánují pokračovat. Prozatím se se zdravotně sociálním střediskem dohodli na návštěvě jednou za měsíc. „Příště bychom chtěli lidem zase něco přečíst, ale hlavně se chystáme hrát loutkové divadlo,“ prozradili své plány.
S takto pozitivním nábojem odchází podle Terezy Mangl po hodinách strávených v nemocnici většina dobrovolníků. „I když se jedná o opravdu náročnou disciplínu, zpětná vazba od našich dobrovolníků je právě taková, že oni sami odchází se skvělým pocitem. Jednotlivá setkání jsou pro ně lidsky velmi obohacující a možná paradoxně mají pocit, že ti, kteří něco dostávají, jsou právě oni,“ vysvětluje Tereza Mangl.
Dobrovolnický program v Uherskohradišťské nemocnici funguje v současné době na pěti lůžkových odděleních. Všude se musí práce dobrovolníků přizpůsobovat aktuálním možnostem a stavu pacientů, většinou jde ale o to si s lidmi popovídat, zahrát nějakou společenskou hru, pomoct jim s procvičováním kognitivních funkcí, přečíst knížku, nebo třeba vyrazit na krátkou procházku po areálu. I tak jde ale o činnost fyzicky a psychicky náročnou.
Specifickou oblastí je pak canisterapie, která se v Uherskohradišťské nemocnici neodvíjí od předem daného léčebného cíle. Smyslem psích návštěv je zcela spontánně pacienty potěšit, předat dobrou náladu, rozptýlit a motivovat. „Naše canisterapeutické dobrovolníky jsme teď vybavili zcela novými jednotnými reflexními obojky. Takže hned neomylně poznáte, kdo míří do nemocnice rozdávat dobrou náladu,“ doplňuje koordinátorka dobrovolníků Mangl.
I když je současný stav dobrovolníků velmi uspokojivý, dalším zájemcům jsou v Uherskohradišťské nemocnici dveře dokořán. „Budeme rádi, když se k nám zase někdo přidá. Musím ale také poděkovat všem těm, kteří už léta najdou ve svých programech čas a stráví ho s našimi pacienty. Nápomocný je také personál, který už si na pravidelné návštěvy zvykl a umí pozornost dobrovolníků nasměrovat tam, kam je právě potřeba,“ uzavírá Tereza Mangl.
