Chronické srdeční selhání - o co se jedná a čemu se vyvarovat při obtížích se srdcem

Chronické srdeční selhání je závažné onemocnění srdce významně omezující kvalitu života pacienta i jeho prognózu.  Zjednodušeně se jedná o stav, kdy srdce není schopno dostatečně čerpat krev a zajistit tak potřeby jednotlivých tkání a orgánů v těle pro jejich správnou funkci. Vyskytuje se spíše u starších osob a ve věku nad 80 let postihuje až 10 % všech seniorů.

Příčiny a příznaky onemocnění

Příčinami jsou onemocnění srdce, mezi které řadíme ischemickou srdeční chorobu (srdeční infarkt či tzv. angína pectoris), chlopenní vady, poruchy srdečního rytmu, vysoký tlak, cukrovku a mnoho dalších. Typickým projevem jsou otoky dolních končetin, dušnost, únava či slabost. Tyto obtíže často vedou k mnohdy opakovaným hospitalizacím.

Vyšetření a léčba

Snahou lékařů je včas diagnostikovat onemocnění, v ideálním případě ještě před vznikem obtíží. Na základě klinického vyšetření, laboratorních odběrů, EKG a dalších metod je přistoupeno k adekvátní léčbě všemi možnostmi moderní medicíny ve spolupráci se specializovanými kardiocentry.

Možnosti léčby chronického srdečního selhání je několik. Je nutné dodržovat režimová opatření, ke zmírnění příznaků dopomohou lékařem předepsané léky. Někdy je potřeba přistoupit k operačním zákrokům či implantaci speciálních přístrojů (např. kardiostimulátorů). U pacientů ve velmi těžkém stadiu nemoci zvážit možnost srdeční transplantace. Jedná se o onemocnění trvalé, přes opakované hospitalizace může dospět až do konečného stádia a ohrožuje tak pacienta na životě.

Režimová opatření

Následující devatero doporučení je určeno všem pacientům, které trápí obtíže se srdcem. Jeho dodržováním mohou předejít zhoršení svého zdravotního stavu s nutností častých a opakovaných hospitalizací.

1. Omezte příjem soli – doporučená denní dávka soli je 5-6 g/den. V běžném životě to znamená jídla zbytečně nesolit, omezit potraviny jako jsou např. uzeniny, konzervy a minerální vody s vysokým obsahem soli.

2. Hlídejte si příjem tekutin – nejčastější doporučované množství tekutin se pohybuje v rozmezí 1,2 – 1,8 l/den. V horkých měsících či při průjmových onemocněních je vhodné přijímat tekutin více, naopak v chladných měsících a v pokročilých stavech onemocnění by se měl denní příjem tekutin pohybovat kolem 1 l/den. Každý pacient, který prodělal srdeční selhání, by měl od lékaře dostat jasné doporučení ohledně denního příjmu tekutin.

3. Pravidelně se važte – zvýšený nárůst hmotnosti je často znakem zadržování vody v těle. Včasným zachycením váhového výkyvu je možné předejít nepříjemným obtížím (dušnost, otoky nohou). Nárůst 2-3 kg v průběhu 2-3 dní je signálem pro konzultaci s lékařem.

4. Omezte příjem alkoholu – je důležité si uvědomit, že alkohol neničí jen játra. Jeho nadměrné požívání poškozuje také srdce a může být i hlavní příčinou srdečního selhání.

5. Nekuřte – obzvláště důležité je dodržovat toto doporučení při cévním onemocnění srdce (infarkt srdce, angina pectoris). O možnostech odvykání kouření se poraďte se svým lékařem.

6. Jezte zdravě – vyvážená a pestrá strava je základ. Dostatek živin, vitamínů a energie dodá sílu nejen tělu, ale napomáhá ochránit také srdce. Nadváha a obezita srdci rozhodně neprospívají, naopak při náročné léčbě pacientů v konečném stádiu onemocnění je nutný dostatečný příjem kvalitních potravin s adekvátním množstvím bílkovin a dalších nutričních prvků, například v podobě nutridrinků.

7. Cvičte – tělesné aktivity se není třeba obávat, samozřejmě s ohledem na stádium onemocnění a aktuální kondici. Není nutné sportovat závodně, stačí pravidelná aktivita např. v podobě procházek, jízdy na kole či plavání.

8. Důvěřujte lékařům – dodržujte postupy a léčbu, na které se s lékařem dohodnete a nebojte se ho v případě pochybností či nejasností na cokoliv zeptat.

9. Svěřte se – nemějte strach o svém onemocnění a obavách mluvit se svými blízkými – rodinou, přáteli, známými či pečujícími. Informujte je pravdivě jak se cítíte, aby pochopili, čím si procházíte.

Ačkoliv srdeční selhání patří mezi závažné onemocnění, při včasné diagnostice, adekvátní léčbě a dobré spolupráci pacienta s lékařem je možné si dál naplno užívat aktivní život.

Nebojte se proto v případě obtíží či dotazů obrátit na lékaře Uherskohradišťské nemocnice na ambulancích (interní, kardiologická) či na odděleních při hospitalizaci.

Prim. MUDr. Jiří Kašpar, Interna I

/článek vyšel v magazínu PULS UH+ léto 2022/