Celiakie může přijít v každém věku

Pekař by asi řekl, že čím více lepku, tím lepší mouka. A lékař by dodal – tím vyšší potenciál vyvolat celiakii. Genetickým inženýrstvím sice lze vypěstovat obilniny s nízkým nebo nulovým obsahem lepku, ty jsou však v potravinářském průmyslu nepoužitelné. "Celiakii diagnostikujeme nejčastěji po zavedení obilných příkrmů v kojeneckém věku, druhým vrcholem výskytu je dospělosti mezi 20. a 40. rokem věku," konstatuje gastroenterolog Uherskohradišťské nemocnice MUDr. Ludvík Straka a dodává, že obecně vzato se může celiakie objevit kdykoliv. "Donedávna byla celiakie považována za onemocnění dětského věku, ze kterého se "vyroste". Předpokládá se však, že jí trpí asi 1% západní populace, z toho léčena je však bohužel pouze jedna desetina nemocných." Neléčená celiakie potom může vést k metabolickým komplikacím a hůře také k onemocněním štítné žlázy, revmatologickému onemocnění, cukrovce 1. typu či zvýšení rizika nádorových onemocnění.
Jak to poznáme?
Typickými příznaky celiakie v kojeneckém věku jsou průjem, neprospívání, nafouklé bříško, hubnutí, zpomalení růstu. V dospělosti dominují atypické příznaky jako je chudokrevnost, neurčité bolesti břicha, změna rytmu a charakteru stolice, řídnutí kostí, deprese, vyšší jaterní testy, vypadávání vlasů, poruchy menstruačního cyklu, potraty, neplodnost, třes končetin, závratě. "Při podezření na celiakii obvykle provedeme krevní testy. Při pozitivním nálezu provádíme gastroskopii, tedy endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku s odběrem bioptických vzorků z tenkého střeva. To diagnózu celiakie potvrdí nebo vyloučí," popisuje lékař interny II MUDr. Ludvík Straka. Onemocnění celiakií je geneticky podmíněno, takže je vhodné preventivně vyšetřit krevními testy příbuzné diagnostikovaných nemocných (rodiče, sourozence). Riziko vzniku celiakie snižuje kojení, naopak ho zvyšuje rotavirová infekce v kojeneckém věku.
Počet nemocných roste
Je zajímavé, že celosvětově dochází k absolutnímu nárůstu nemocných. Důvodů je několik. V asijských zemích například přechod z dražší přirozeně bezlepkové rýže na levnější pšenici. Obecně pak popularizace středomořské stravy, která je založena na obilných těstovinách. Nebo změna pekařských technologií – zkracování doby kynutí těsta. Podle některých autorů jsou obilniny v lidském potravním řetězci „pouze“ 10 000 let, což odpovídá 300 generacím. Tato doba je údajně příliš krátká na to, aby se lidský organismus na obilniny adaptoval.
Bezlepková dieta i pro zdravé?
Bezlepková dieta se stala zajímavá i pro zdravé jedince. Proč? Bezpochyby hrála roli její popularizace celebritami jako je tenista Novak Djokovic, herečka Gwyneth Paltrow nebo zpěvačka Victoria Beckham. A také – nebo především – bezlepkové zboží je velmi zajímavý business. "Bezlepková dieta v žádném případě zdravým jedinců neuškodí ani při dlouhodobé konzumaci, lidská strava je dostatečně pestrá i bez inkriminovaných obilnin. U většiny zdravých lidí, kteří se z vlastní vůle rozhodnou k bezlepkové dietě, není ale tato dieta úplně stoprocentní. Další otázkou je finanční náročnost a dostupnost bezlepkových potravin," uzavírá téma interní lékař UHN Ludvík Straka.