18. listopad je Evropským antibiotickým dnem, jehož cílem je varovat před nadměrným užíváním těchto léčiv

K osvětové kampani se připojuje i Česká republika, a to prostřednictví Státního zdravotního ústavu, který mimo jiné každoročně připravuje informační materiály s cílem vzdělávat laickou i odbornou veřejnost. Letos by ke kampani ráda přispěla také Uherskohradišťská nemocnice, která prostřednictvím svých webových stránek nebo facebooku sdílí informační materiály Státního zdravotního ústavu. V nemocnici více než třicet let funguje Antibiotické středisko, jehož úkolem jsou odborné konzultace pro lékaře, řízení terapií a sledování regionální rezistence patogenů k antimikrobním látkám.

„Je stále důležitější upozorňovat na to, aby lékaři předepisovali antibiotika velmi uvážlivě a nepřispívali k jejich zbytečné spotřebě. Velmi zodpovědně by k této problematice ale měli přistupovat také pacienti, kteří by měli znát pravidla jejich správného užívání. Stoupající odolnost bakterií vůči současně používaným antibiotikům může být totiž v blízké budoucnosti opravdu vážnou hrozbou,“ upozorňuje Petra Závodná, lékařka a odborná garantka Antibiotického střediska Uherskohradišťské nemocnice.

Ze zprávy Valného zasedání OSN vyplývá, že podle světových studií se při současném modelu chování můžeme v roce 2050 obávat infekcí způsobených extrémně odolnými kmeny bakterií, které budou mít významný podíl na úmrtnosti obyvatel.

Klíčovým je užívání antibiotik jen tehdy, kdy je to nutné, a to ve správné dávce, ve správném intervalu a po celou doporučenou dobu léčby. „Nejčastěji jsou antibiotika zcela zbytečně předepisována při léčbě infekcí horních cest dýchacích, které jsou většinou virového původu a antibiotika je neovlivní. Nadbytečnou spotřebou vznikají velmi odolné kmeny bakterií, s kterými si pak dnešní známá antibiotika nebudou umět poradit,“ doplňuje Petra Závodná.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí doporučuje postup zjisti- podej- zjisti. Podání antibiotického léčiva by tak mělo předcházet vyšetření pacienta a odběr biologického materiálu, tedy vyšetření krve, stěry, odběr moče…pak by teprve mělo být nasazeno antibiotikum a následně by mělo dojít i ke kontrole jeho účinnosti.

„Když v roce 1928 sir Alexander Fleming objevil penicilin, mohlo se zdát, že boj proti mikrobům lidstvo vyhrálo, nicméně stoupající odolnost bakterií vůči těmto látkám nás utvrzuje v pravém opaku. Musí být proto snahou nás všech, abychom účinnost antibiotik zachovali i pro následující generace,“ shrnuje lékařka Petra Závodná.